Kapitola 2, část čtvrtá
Pátrání po zmizelé princezně bylo zatím bezúspěšné. Nebylo po ní vidu ani slechu. Dočista zmizela...
,,Prohledali jsme celé okolí, Výsosti. Žádné stopy po Vaší dceři. Jakoby se po ní zem slehla..." sděloval William králi nejnovější zprávy.
Ale král mlčel. Koukal nepřítomně před sebe.
,,Zítra se chystáme vyslat další pátrací vojska. Třeba tentokrát budeme úspěšní. Nemůže být daleko..." utěšoval ho rytíř.
,,Co když se jí něco stalo?" vypravil ze sebe po té chvilce ticha král. ,,Co když jí někdo unesl, co když jí někdo ublížil, co když jí někdo ZABIL?"
,,Vidíte to příliš černě, Výsosti... Princezna nejspíš zabloudila někde v lese a do týdne ji máte zase zpátky na Hradě. Hlavní je neztratit naději." oddaně před ním poklekl.
,,Já už jsem naději dávno ztratil... Ale děkuji ti, Williame, jsi opravdový, věrný přítel. Jediný komu věřím." pokusil se o úsměv.
,,Já děkuji vám." William mu ůsměv oplatil a opět povstal.
,,Můžeš odejít." pokynul král a William mu věnoval jedno ze svých rytířských gest. ,,A až budou nějaké nové zprávy..."
,,Dám vám okamžitě vědět."
